Parajezdectví

Pohyb koňského hřbetu je nenahraditelný v terapii pohybových poruch - hipoterapii. Prostředí koně a komunikace s ním je nenahraditelnou součástí pedagogicko-psychologickách aktivit (TVKPP a AVK). Pro lidi, kteří nemohou chodit, se kůň stává jejich dopravním prostředkem a může jim třeba nabídnout procházku do míst, kam by se jinak se svým invalidním vozíkem těžko dostali. Myslím, že všichni (nehledě na náš zdravotní stav) máme chuť ve svém životě něco dokázat. A opět je tu kůň, kterému je celkem jedno, jak moc se od sebe lišíme, a nabízí partnerství ve sportovní kariéře - parajezdectví. V OS Svítání se sice touto disciplínou hiporehabilitace nezabýváme, ale velmi nás to zajímá, proto se rádi o informace podělíme. Kalendář závodů najdete zde.

Mezi disciplíny parajezdetcví například patří: paradrezura, hry Special Olympics, paravoltiž, parawestern, paravozatajství atd. Odlišností od ne „para" soutěží je, že kůň je speciálně vybraný a trénovaný, aby byla zajištěna co největší bezpečnost pro jezdce. Trenéři mají navíc znalost o zdravotním stavu svých jezdců a tomu přizpůsobení tréninku. Aby jezdec dosáhl svých cílů, je potřeba několik vyškolených pomocníků, většinou dobrovolníků. Některé soutěže mají upravená pravidla, ale v některých disciplínách závodí soutěžící s a bez zdravotního postižení na stejné úrovni. Samozřejmostí jsou maximální bezpečnostní opatření a pravidlo „Možnost rizika nikdy nesmí převýšit možný přínos." 

Paradrezura je drezura upravená pro jezdce se zdravotním znevýhodněním. Drezura je klasická jezdecká disciplína, kdy jezdec předvádí se svým koněm předem danou úlohu na obdélníku 20x40 nebo 20x60m po jehož obvodu je umístěno 8-12 písmen. Dvojice je hodnocena 3 až 5ti rozhodčími, kteří výkon oceňují známkami od 0 do 10, kdy 10 je známka nejlepší. Výsledek se udává obvykle v procentech. Velmi oblíbenou soutěží jsou volné sestavy na hudbu, kdy jezdci musí v časovém limitu předvést předepsané cviky, ale mohou je seřadit podle vlastního uvážení.

Drezurní soutěže pro jezdce se zdravotním znevýhodněním se začali pořádat v 70. let minulého století v Anglii a Skandinávii.  První Mistrovství světa se odehrálo ve Švédsku v roce 1987 (8 soutěžících zemí). Druhé Mistrovství světa bylo v Dánsku v roce 1991, kde došlo k založení I.P.E.C. (The International Paralympic Equestrian Committee). V roce 1996 (Atlanta, USA) se paradrezúra stala součástí paralympijských her. I.P.E.C. se v roce 2006 připojila k F.E.I. (La Féderation Equestre Internationale) pod názvem  Para-Equestrian jako jeho 8. disciplína.

Paradrezura je hodnocena podle stejných pravidel jako klasická drezura, ale jezdci mají možnost použít kompenzační pomůcky, které jsou přesně dané handicapem jezdce a jejich použití je přísně sledováno. Klasifikace jezdce (5 kategorií) i kompenzační pomůcky jsou přesně specifikované v klasifikační kartě, kterou na základě oklasifikování mezinárodními klasifikátory vydává F.E.I.

Klasifikační kategorie - náročnost úlohy:

  1. Ia - nejtěžší stupeň postižení, pouze krok (shromážděný, střední, prodloužený, volný)
  2. Ib - krok, krátce klus
  3. II - krok, klus (shromážděný, pracovní, střední, prodloužený), mohou zařadit cval
  4. III - krok, klus, cval (shromážděný, pracovní střední, prodloužený)
  5. IV - cval včetně laterální práce, přeskoků, obdélník o rozměrech 20x60m

U nás se paradrezura rozvíjí naplno od roku 2007. V souladu s mezinárodními standardy bylo vyškoleno 6 trenérů, 5 klasifikátorů a 4 rozhodčí. Od roku 1999 se koná pravidelně každý podzim otevřené Mistrovství ČR v paradrezuře. V ČR bylo registrováno k říjnu 2007 osm klasifikovaných jezdců, kteří se opakovaně zúčastňují Mistrovství světa a Evropy. Paradrezurní jezdci jednak soutěží ve speciálních soutěžích přizpůsobených jejich možnostem, ale také v normálních soutěžích. Podmínkou je složení zkoušky jezdecké licence ČJF (Česká jezdecká federace) bez skokové části. Jezdci při soutěžích se zdravými musí kromě licence ČJF předložit i klasifikační kartu F.E.I., v které je specifikován jejich handicap a použití kompenzačních pomůcek - rozhodčí klasických soutěží na toto musí brát ohled. Úroveň jezdeckých výkonů v paradrezuře je velmi vysoká. Pro představu, jezdci jsou schopni jezdit bez jedné nebo obou dolních končetin, bez horních končetin manipulující otěžemi prostřednictvím svých úst, nevidomí, atd.

Koně se smí účastnit paradrezurních soutěžích po dosažení věku 5let. V Čechách jsou stanoveny dodatečné podmínky pro jejich účast:

Mezinárodní pravidla paradrezúry jsou k dispozici v originále na http://www.fei.org/Disciplines/Para-Equestrian/Pages/Classification.aspx nebo v českém překladu na http://chs.unas.cz/index.php?strana=literatura .

Paravoltiž je možno zařadit jako sportovní disciplínu pro osoby se zdravotním znevýhodněním, ale i jako rehabilitační metodu vycházející z AVK. Záleží na zdravotním stavu klienta, jeho cíli a složení týmu. Jedinec se zdravotním znevýhodněním (paravoltižér) vykonává pod zdravotním dozorem na nesedlaném koni gymnastické cviky, a to buď samostatně, nebo ve dvojici. Koně vede lonžér na lonži ve voltižním kruhu. Paravoltiž je v základech shodná s voltiží, což je sportovní disciplína nazývaná jako gymnastika na koni, je však přizpůsobená jedinci se zdravotním znevýhodněním.

Paravoltižní závody poskytují cvičencům možnost se utkat se s ostatními členy v oddíle a se členy jiných oddílů a tak porovnat své síly, schopnosti a dovednosti. Soutěžící mohou závodit na koni, který chodí na voltižním kruhu, nebo na trenažéru - barelu. Soutěže probíhají jako soutěže jednotlivců, dvojic nebo skupin a skládají se vždy ze dvou částí - z povinné sestavy a volné sestavy.

Paravoltiž existuje v ČR od roku 1995. V současné době je zde 12 soutěžících skupin a paravoltižních závodů se během roku zúčastňuje v průměru 40 až 60 paravoltižérů. Každý rok jsou vyhlášeny (při dosud neexistujících mezinárodních pravidlech) tyto závody: Pohár ČHS, Pohár Nového Malína, Moravský přebor a Mistrovství ČR v paravoltiži. V roce 2008 ukázka paravoltiže byla součástí Mistrovství světa ve voltiži v Brně.

Parawestern je mladá sportovní disciplína určená pro jezdce se zdravotním postižením. Vychází z klasických westernových disciplín, které jsou přizpůsobené. Nejvhodnější disciplíny pro parawestern jsou western pleasure, trail a western horsemanship. Rychlostní disciplíny jsou pro většinu jezdců méně vhodné, i když např. barrel racing (jízda mezi barely) jezdil nevidomý jezdec. V USA velmi oblíbený sport a oficiálně podporovaný AQHA (American Quarter Horse Association).

V Čechách parawestern existuje od roku 2003. Prozatím se nepořádají speciální soutěže, jezdci běžně startují mezi zdravými jezdci na soutěžích úrovně veřejného tréninku, jezdeckých dnů, nebo JUJU poháru. Při posuzování výkonů se vychází z metodiky pravidel Western Riding Clubu ČR, s mírnou úpravou zohledňující hendikep jezdců. V současnosti se uvažuje o klasifikaci jezdců soutěžících v parawesternových disciplínách na základě klasifikace jezdců v paradrezúře. Prozatím soutěže probíhají za účasti malého počtu jezdců a rozdělení do podrobných kategorií není vhodné. Jezdci jsou hodnoceni dle svých daných možností a schopností a soutěže jsou spíše míněny pro radost z účasti na společných závodech a pro dobrý pocit jezdce, že dokázal obstát. 

Paravozatajství nabízí osobám se zdravotním znevýhodněním další alternativu k ježdění na koni a otevření světa koní těm, kteří nemohou jezdit pro svoji nadváhu, špatnou rovnováhu, vysokou únavnost, strachu z výšek, neschopnost sedět obkročmo, atd. Paravozatajství  má podobný účinek na zdravotní stav člověka jako jízda na koni - zvýšení sebedůvěry, zlepšení rovnováhy, koordinace a kontroly postury a zlepšení sociálních schopností. Pro některé zdravotní problémy je paravozatajství dokonce vhodnější.

Paravozatajství je vedle paradrezury druhou uznanou parajezdeckou disciplínou pod F.E.I. Ve světě se koná pravidelně od roku 1998 Mistrovství světa, kterého se zúčastnilo závodníků z více jak 15 zemí. Klasifikace handicapu je ve dvou kategoriích CD I (odpovídá s určitými výjimkami Ia, Ib) a CD II (prakticky odpovídá s určitými výjimkami II, III). Soutěží se v disciplínách - drezura, maratón a jízda zručnosti mezi kužely na čas. Podle pravidel jede vždy s paravozatajcem zdravý doprovod, který však nesmí zasahovat do vedení koně.

V České republice se paravozatajství věnuje pouze jedno centrum přibližně 10 let. Paravozatajci jsou dospělí s čistě mentálním postižením. Zúčastňují se vozatajských soutěží v rámci veřejných tréninků (v roce 2007 měli 6 výjezdů), kde mají za soupeře zdravé vozataje.

Skokové soutěže jsou novým typem soutěží zejména pro osoby se zrakovým postižením a s amputacemi. Je to podporovaný sport ve Francii, kde pořádají každoročně v Bordeaux FEI CCI  Světový pohár ve skocích.  Nevidomí jezdci jezdí v páru se zdravým jezdcem, kterého následují. V Čechách se tento parajezdecký sport zatím neprovozuje.

Special Olympics je mezinárodní nezisková organizace, jejímž posláním je pořádání sportovních aktivit a soutěží pro děti a dospělé se zdravotním postižením s cílem jejich integrace jako fyzicky zdatných, produktivních a respektovaných členů společnosti. Závody se pořádají se pravidelně od roku 1983 (Louisiana, USA). Od roku 2003 se každé dva roky pořádají Speciální olympijské světové hry. Jezdectví je jednou z 30 sportovních disciplín a ke 2005 bylo registrováno 16 914 jezdců ze 160 zemí. Jezdci, kteří soutěží v Special Olympics se učí jízdě na koni, rozvíjejí své sportovní schopnosti, získávají sebejistotu v řízení a kontrole koně.

Hry obsahují tyto disciplíny: drezúra, skokové soutěže (Prix Caprilli), jednoduché ovládání koně pod sedlem, anglický a westernový jezdecký styl, jízda zručnosti, jízda na vedeném koni na uzdečce, Gymkhána (jízda mezi tyčemi, barely, dostihy s opsáním vzoru „8", týmové soutěže), jízda dvojic a čtveřic a sdružená týmová soutěž.

Profily jezdců:

 

Více o parajezdetcví se dozvíte zde.

 

REFERENCE

  1. „Equestrian." Special Olympics. http://www.specialolympics.org/ Special+Olympics+Public+Website/English/Compete/Sports_Offered/Equestrian.htm (přístup získán 1. srpna 2008)
  2. „Paradrezúra." Občanské sdružení Klub Kvítek. http://www.kvitek.org/stranka/paradrezura (přístup získán 1. srpna 2008)
  3. „Para-Equestrian." Equestrian sports for elite athletes with disabilities worldwide. http://www.horsesport.org/paraequestrian (přístup získán 1. srpna 2008)
  4. Bender, M.; McKenzie, S.; Bennett, T. „Therapeutic Driving." Palaestra, Spring 2007: 45-46.
  5. Ježková, A. „Paravoltiž vkostce." Bulletin OS Svítání. Občanské sdružení Svítání, únor-březen 2008: 8-10.
  6. Kulichová, J. „Sportovní ježdění handicapovaných." Textové podklady z odborné konference Parajezdectví. Občanské sdružení Svítání, duben 2008: 3-5.
  7. Lišková, L. „Kůň jako lék-aneb parawestern po Česku." Bulletin OS Svítání. Občanské sdružení Svítání, únor-březen 2008: 3-5.
  8. Potůček, P. „Paravozatajství v Domě u lesa." Bulletin OS Svítání. Občanské sdružení Svítání, květen 2008: 10,12.
  9. Sucharda, B. „Význam parawesternu pro obohacení života zdravých i handicapovaných." Textové podklady z odborné konference Parajezdectví. Občanské sdružení Svítání, duben 2008: 6.

 Autor: Věra Lantelme, listopad 2009

 
Valid HTML 4.01! Vytvořil Petr Patočka | © 2002 - 2010 OS Svítání
Hotel Ostrov, Webkamery v ČR,